Jak se utvářela Evropa
Cesta k evropským volbám (1951–1979)
Počátky evropské demokracie
Počátky evropské demokracie
Myšlenka přímé volby poslanců do Evropského parlamentu existovala od založení prvních evropských institucí, v prvních desetiletích Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) se však neuskutečnila. V té době nebyli zástupci jednotlivých zemí do Evropského shromáždění, jak se tehdy nazýval Parlament, voleni přímo, ale jmenovali je poslanci vnitrostátních parlamentů.
Přesto bylo pro občany a rané Evropské společenství důležité, aby se veřejnost do rozhodování na evropské úrovni demokraticky zapojila. První koncept voleb z roku 1960, kterému se také říká „Dehoussova úmluva“, nebyl členskými státy schválen, občanské snahy o zavedení voleb ale neustaly. Proevropská hnutí propagovala zorganizování voleb na evropské úrovni, přičemž některá z nich organizovala testovací evropská shromáždění a volby. V 70. letech 20. Století Evropský parlament dostal několik peticí, v nichž občané vyzývali k větší podpoře evropských voleb.
V roce 1975 v Parlamentu vznikla tzv. Patijnova zpráva, pojmenovaná podle nizozemského poslance Schelto Patijna, který ji vypracoval. Jednalo se o zprávu o organizaci přímých evropských voleb, na jejímž základě se pak členské státy rozhodly tuto formu voleb schválit.
V roce 1976 podepsali ministři zahraničních věcí členských států akt o evropských volbách a souhlasili s uspořádáním přímých voleb. Volby se podle tohoto aktu měly konat současně ve všech zemích Evropského společenství, členské státy ale měly možnost rozhodnout o přesném volebním systému ve svých zemích.
Poslechněte si podcast
Evropský parlament je místem, kde se shromažďují lidé z celé Evropské unie, aby diskutovali a rozhodovali o důležitých otázkách, které mají dopad na životy všech. V tomto procesu hrajeme my občané klíčovou roli. Demokracie totiž u nás občanů začíná.